fbpx
Divadlo v Celetné
& Klubovna
  • Toggle

    Maličký veliký (Bambino di Praga)

    Maličký veliký (Bambino di Praga)

    Cena vstupenek 200 Kč / 120 Kč

    František Zavřel Petr Lanta

    Drama o 6 obrazech

    Titulní postavou hry je vzácná soška Pražského Jezulátka, za kterou dodnes v malostranském kostele Panny Marie Vítězné přicházejí stovky návštěvníků z celého světa. Mnohým lidem, kteří se před ní modlili k Bohu, přinesla zázračná a neobvyklá vyslyšení. Mnozí se zase vrací, aby poděkovali. Podobně tomu je i v originální Zavřelové hře, na scénu před zázračnou sošku vstupují postavy z historie i z osobního života autora. Před Jezulátko tak přichází Orlík (Napoleon II.), syn Zavřelem obdivovaného Napoleona, či Albrecht z Valdštejna, kterého s autorem hry spojovala záliba v astrologii.  Ve hře ale také znovu ožívá tragicky zesnulá básníkova múza Milada. Ovšem Satan a temné síly jsou stále ve střehu… Boj o duši člověka je nemilosrdný, doprovází jej ale také vtip a humor. Hlavní postavou dramatu se nakonec stává samotný autor.

    Text hry nebyl nikdy zveřejněn, strojopis byl v květnu 1946 zabaven při domovní prohlídce a stal se součástí obsáhlého soudního spisu, který souvisel s obviněním dramatika z kolaborace s německými okupanty. Kdo byl oním souzeným autorem, jehož jméno dnes již málokomu něco řekne? František Zavřel (1884 – 1947) byl pozoruhodnou postavou české literatury a divadla. Zavřelovy hry se během první republiky i protektorátu hrály na četných pražských i mimopražských scénách, včetně Národního divadla. V jeho komedii Boxerský zápas v Národním divadle dokonce hostoval v hlavní roli Vlasta Burian. Komedie Dědečkem proti své vůli a Panna byly úspěšně zfilmovány. Zároveň tento obdivovatel „nadlidí“ v čele s Napoleonem vyvolával četné skandály, jeho dílo bylo cenzurováno, ale i zesměšňováno. Přes pochopitelný negativní vztah mnohých osobností první republiky k dílu Zavřela se našla řada jiných, kteří spatřovali v tomto spisovateli a básníku talentovaného umělce (Vodák, Karásek, Deml aj.). Nejsilněji svůj talent projevil po tragické ztrátě o mnoho let mladší milované partnerky Milady Pakůrové v roce 1938. Vzestup zájmu o dílo s možností publikování v období okupace, kdy vydal i paměti „Za živa pohřben“, vykoupil pádem na samé dno společnosti po osvobození. Z nesobeckých důvodů, tuše hořký konec, se dobrovolně rozešel s druhou ženou Helenou. Přišel o důchod i o byt, byl najednou zcela bez prostředků. Ač zproštěn všech obvinění umírá po dvojím pobytu ve vazbě jako bezdomovec na konci roku 1947.

    „Nemělo by asi uniknout pozornosti, že se jedná o dost možná vědomou (nikterak ortodoxní, pokud by se v této souvislosti o nějaké ortodoxii dalo hovořit) variaci na témata Nietzscheho Zarathustry. Zavřelova tvorba jako celek by se dala brát jako midraš k první Zarathustrově řeči: hlásá „nadčlověka“ a jeho úhlavním nepřítelem je „poslední člověk“ – odtud myslím jeho odpor k Čapkům etc. a příbuzenství s Klímou (a taky do jisté míry, třebaže úplně jinak, třeba s Durychem – anebo taky s Lasenicem, či ještě spíše s Arvédem Smíchovským).“

    Na Zavřelovi se mi mimochodem zdá hezké, že in extremis, když už se mu život definitivně rozpadal pod rukama, zinscenoval nebesa otevřená i s pánembohem a nebeskými zástupy. V tomto kontextu ale umělec, který získává velikost prostřednictvím díla, kam „vykrvácel“, vlastně nedává smysl; pokud máme opravdu na scéně transcendenci, smysl dává spíš tradiční sakrální umění, které se nepodepisuje a branou k němu není exces, ale vzniká, řečeno slovy evangelia, modlitbou a postem. Pokud bychom Zavřela v tomto smyslu vzali za slovo, nabízelo by se inscenovat Bambino jako pašijovou hru či středověké mystérium (…)“

     Jindřich Veselý –  Dramaturgický úvod k inscenaci

    Nedobytná pevnost je můj Bůh,
    bezmezná vůle, síly duch,
    Prapoznání, jeho druh,
    moci kruh a sudby kruh.
    Nedobytná pevnost je můj Bůh.
    Kam se na ni hrabe stádo much?

    František Zavřel, Maličký veliký (Bambino di Praga) – motto napsané ve vězení

    Účinkují: Kristýna Šimůnková/Luisa Marešová, Jiří Novotný, Kryštof Nohýnek, Lucie Zachovalová/Gabriela Pyšná, Šimon Maudet, Ivan Kühnmund, Anna Hejduková, Hana Beranová, Diviška Šiková aj.

    5. září od 20.00 hod. (světová premiéra) – Divadlo v Celetné

    Inscenaci podpořili Královéhradecký kraj, Státní fond kultury a Jednota Orel.

    • So 16. 10.
      19. 30

    Tým

    • Petr Lanta, Jiří Novotný

      Dramaturgie

    • Jindřich Veselý

      Dramaturgická spolupráce

    • Petr Vaněk

      Výprava

    • J. Challuper, Dan Červinka aj.

      Hudba

    • Anna Hejduková

      Hudební spolupráce

    • Martin Wedell, Jan Táborský

      Technická spolupráce

    Novinky

    Všechny novinky