“... A jak dopadl tento návrat 6. listopadu 2024? Před diváky vystoupili Tereza Slámová, Kristián Stolařík a Tomáš Stolařík, režie se ujal principál Jakub Špalek. Diváci si v komorním prostoru doslova užívali hluboké ponoření do poezie – básně o lásce, přátelství, ale i samotě v přírodě, zněly upřímně. Rytmus slova doplnila velmi intimní hudba Petra Maláska.
Režisér Jakub Špalek se soustředil na komorní vyjádření hloubky textu, a není divu, že mu rozumí. Sám se podílel před osmnácti lety na výběru těchto textů, ale také na původní režii. Diváky zaujala nejen samotná poezie, ale i jemná hra se světlem, která často vycházela ze svíček. Velmi zajímavý byl také kontakt mezi Terezou Slámovou a Kristiánem Stolaříkem při interpretaci milostné poezie. Pohybové aranžmá bylo estetické a silně erotizující. Tomáš Stolařík vynikal především ve verších plných moudrosti a zralosti.
Prostor Klubovny, kde herec není jen aktérem na jevišti, ale může být i u vstupu nebo za barem, je skutečným prostorem plným poetiky. Spolku Kašpar patří díky za uchování a předávání těchto starých textů, které pro nás mohou být exotické a neznámé. Poezie plná draků v těchto souvislostech přirozeně odráží, jak každá kultura vnímá nejen draky, ale i hlubší lidské vztahy – ať už to znamená ochranu, moudrost, překážky, nebo sílu ducha. A rovněž obrovskou sílu lásky.”
