BAR aneb poezie neopije

Bar, podnik, kde se můžete konečně pořádně uvolnit. Hraje dobrá muzika a nikdo po vás nic nechce. Nikdo nevytváří žádný tlak, vše, co vás tíží, můžete hodit za hlavu, můžete být sami sebou a věci, co se dějí tam venku, vám můžou být ukradený.

Prostě jenom jste, právě teď a tady. A v tom barovém šeru jste z čista jasna ochotni otevřít svá srdce a najednou máte odvahu mluvit o tom, co je ukryto někde hluboko, co tolik chce být vyřčeno a uslyšeno.

Autorské představení o mladých lidech, kteří hledají sami sebe. O hledání štěstí, o touze a potřebě být šťastný. O sdílení a potřebě blízkosti. Protkané básněmi starších i současných básníků, kteří svými verši dokáží rozněžnit, rozesmutnět i rozesmát.

Nevážně vážná komedie na vlně poezie.

Štěstí
co mně na tom všem
vadí,
je dívat se na lidi
jak popíjejí kávu a
čekají. všechny bych je zahrnul
štěstím. potřebují
ho. potřebují ho
víc než já.
(Charles Bukowski)

Hrát a recitovat básně budou hArAnTi na Prknech, Děti ve Středu aj.

Obsazení (v alternacích):