O hře

Mladý princ, zkažený svět a slepá láska. Duch otce na hradbách, Yorickova lebka a otrávený hrot kordu. Být, nebo nebýt. To je otázka!

Premiéra: 10. září 2005

Délka představení: 2.30 hod

Počet repríz: 90

"Hamlet vznikl nejspíš někdy kolem roku 1600. Ale ruku do ohně bych na to nedal: stačí, když se někdo zeptá, co se vlastně tím "vznikem" míní.

Jednak je Hamlet - a u Shakespeara to není žádná vzácnost - úprava starší hry a ještě starší pověsti, a jednak je ten text, jak ho znám dnes, sběrem či výběrem všeho či toho nejlepšího, co se z jeho tří různých knižních vydání dochovalo: proto je tak dlouhý a proto se taky v této své "úplnosti" nikdy nehrál. Z čehož též vyplývá, že Hamlet, jakož i jiné hry, nevznikl jednorázově, ale že se vyvíjel a měnil, a to jednak z neklidné vůle autora, jakož i z popudu divadelníků, kteří s jeho texty neklidně nakládali. Takže se nedivte, že ani dneska se nedočkáte Hamleta "tak jako ho Shakespeare napsal": nejde to.

Mnoho se v Hamletovi sráží: stará doba, její myšlení i její divadlo, s novou dobou, jejím myšlením i divadlem. Ostatně i stará předloha s novým pojetím. Pomsta je problém. Ze staré tragédie pomsty je rázem drama o její nemožnosti, vlastně nesmyslnosti: závěr, to královské /vy/vraždění, je vskutku katastrofa, lidská i politická.

Sám Hamlet má problém a Shakespeare měl problém s ním. Jako by nám stárnul před očima. Je to princ, a vůbec se tak nechová, je to student, a není to žádný študák. Jakýpak je to hrdina? Natož anděl? A Claudius? Jakýpak je hadrník? Hamleta nelze vidět jenom Hamletovýma očima. Nejenom on, všichni, kdo v Hamletovi za něco stojí, mají problém, a všichni se trápí. Hamlet ovšem nejkrásněji..."

Milan Lukeš