Špalek Jakub
Od deseti let stál JAKUB ŠPALEK na jevišti v Dětském studiu Divadla Husa na provázku. Na konzervatoř ale nešel.
V Brně tehdy neměla moc dobrou pověst a do Prahy jít nechtěl, protože se zrovna poprvé zamiloval. Přihlásil se až na DAMU, na niž se dlouho připravoval. Když byl ve čtvrtém ročníku, přišla sametová revoluce, do které se s chutí zapojil.
Jakmile skončila, založili s Michalem Dočekalem Divadelní spolek Kašpar, který vede dodnes (od roku 1994 sídlí v Divadle v Celetné). Přede dvěma lety to sice vypadalo, že se jeho divadlo položí, ale nakonec se situace s granty zlepšila a představení Růže pro Algernon, v němž hraje hlavní roli Jan Potměšil, slavilo loni v prosinci už 666. reprízu!
Jakub Špalek měl to štěstí, že si zahrál v kultovních Hřebejkových Šakalích létech (číšníka Edu). „Dodnes mám pocit, že to byl jeden z nejlepších filmů, který po revoluci vznikl,“ říká. „Vybaví se mi spousta lidí a taky okamžik, kdy mi to začalo takzvaně jít. Před kamerou jsem moc zkušeností neměl, takže nezapomenu, když se ozvalo: Jo, teď to bylo ono! Bylo to výjimečný natáčení, ale že bych převedl Šakalí léta na divadelní prkna, mě nenapadlo. Spíš by mě bavila Pytlákova schovanka,“ usmívá se.
Od poloviny devadesátých let se však filmování zadrhlo. „Měl jsem nabídky na dvě hezký práce – třeba na film podle Topolovy hry Kočka na kolejích – ale obě se neuskutečnily kvůli penězům. A pak jsem nemohl zase já. Napřed kvůli malým dětem a pak kvůli času. Filmaři oznamují natáčení pozdě a já mám plán na rok dopředu. Ale nemrzí mě to,“ uzavírá.
Rozhovor na Radiožurnálu z dubna 2010
