Jiří Wohanka

Vystudoval herectví na pražské DAMU. Za své velké štěstí považuje, že ho dva roky učil Rudolf Hrušínský. Po absolutoriu v roce 1972 nastoupil do Divadla Jaroslava Průchy na Kladně, kde strávil devatenáct let, během nichž odehrál pětaosmdesát rolí. Z Kladna pak přešel do pražského divadla Labyrint. Od roku 1996 spolupracuje s Divadlem v Dlouhé.

Herecký rejstřík Jiřího Wohanky má velké rozpětí, od romantických hrdinů, přes role komediální (na Kladně byly velmi populární inscenace her Osvobozeného divadla, v nichž s Otakarem Brouskem ml. vytvořil dvojici hlavních komiků, v Divadle v Dlouhé zazářil jako excentrický don Basilio v Lazebníkovi sevillském), až k postavám characterize. Jiří Wohanka mnohem raději hraje než zkouší: „Potřebuji diváky, pokud možno plné divadlo…“

Sportovní založení Jiřího Wohanky je všeobecně známé. Kromě jiného létá na ultralehkých strojích, motorových rogalech a na větroních. Bydlí na samotě v lese, v domě, který sám postavil.

Natočil na padesát televizních inscenací. Hrál zhruba ve stejném počtu českých filmů. Často se také objevuje v menších rolích v německých a anglických filmech. Jeho první větší filmovou rolí byl Jakub Míla v Babičce (režie A. Moskalyk), ale poprvé se ve filmu objevil s replikou znějící asi takto: „Co je vole?… Přece na půdě, vole!“ jako student ve Starcích na chmelu.